O dechu a “něčem” víc

08.04.2024

Slovo dech bývá synonymně používáno pro označení ducha. Spojitost mezi dechem a duchem je zřejmě neoddělitelná.


Nadechněte se a přistoupí k vám bůh. Zadržte dech a bůh s vámi zůstane. Vydechněte a vy přistoupíte k bohu. Zadržte výdech a odevzdáte se bohu." (Kršnamáčárja)


Slovo dech bývá synonymně používáno pro označení ducha. Spojitost mezi dechem a duchem je zřejmě neoddělitelná. Dech je nedílnou součástí ducha a duch je dech - jemný vánek provázející životem. Do života vstupující a z života vyvádějící, avšak stále neměnně přetrvávající v nových proměnách života. V práci s dechem je uchováno tajemství. Je to síla, která dokáže proměňovat člověka na fyzické, mentální i duchovní úrovni.

Už po staletí je známo, že změny na úrovni vědomí lze ovlivnit pomocí dechu. Násilné zásahy do dýchání v různých délkách, zástavy dechu nebo propracovaná cvičení byly a jsou součástí různých duchovních tradic. V józe se využívá různých dechových technik, zrychleného dýchání, které také může být základem holotropního dýchání. Využívá se hyperventilace i dlouhých zádrží dechu.

Psychosomatická reakce na zrychlené dýchání, tzv. hyperventilační syndrom, se považuje spíš za patologický stav, a nikoli, jak tomu ve skutečnosti je, za proces mající obrovský léčivý potenciál. V józe je naopak považována hyperventilace za léčebný princip pránájámy a praktikující se tím uvádí do změněného stavu vědomí. Toto však není praxe pro skupiny v běžných lekcích jógy, ale pro individuální přístup jógové terapie s předpokladem, že učitel jógy musí mít s technikou zkušenosti. Jedním z výsledků rychlého (dynamického) dýchání a jeho prohloubení je uvolnění psychických obranných mechanismů, kdy se z nevědomí do vědomí vynoří informace, které byly dlouho uskladněny. Člověk se stává jejich svědkem, kdy vše, co má vyjít, vychází na povrch, a je to způsob zbavování se starých nánosů z oblasti podvědomí i nevědomí.

Dech a dýchání sehrávaly již ve staroindických dobách velmi významnou úlohu. Každý psychospirituální systém usilující o pochopení lidské povahy považoval dech za významný článek spojující tělo, mysl a ducha. O tom svědčí i samotný význam slov, která se používají pro označení dechu. Staroindická literatura hovoří o práně nejenom jako o vzduchu a dechu, ale také jako o esenci života. O pránájámě se mluví jako o vědomé aktivitě s dechem a dechovými technikami – pránájáma (prána – dech; ájáma – uchopení, ovládnutí). Prána sama o sobě je energie, životní síla a základní jednotka života. Stačí začít praktikovat dechové techniky a energie se rozvíjí a víří. Pránájáma je mistrovské sebeovládání a šíření životní síly.

Čchi je podle čínského lékařství kosmická esence a životní energie, vzduch, který dýcháme plícemi. Japonsko používá slovo ki a jeho význam je podobný jako u předcházejících dvou systémů. V Japonsku se ki využívá v principech bojových sportů. Starověké Řecko označuje vzduch, dech a ducha nebo životní esenci slovem pneuma. Starohebrejská tradice zase používá slovo ruach. Je to naprosto totožné. V latině existuje spiritus jako synonymum dechu i ducha. I slovanské jazyky mají pro označení dechu a ducha stejný slovní základ. Všudypřítomný vzduch, pohyb životní energie a zdroj našich životů, to je přítomnost energie (prány). Je ovlivňována pomocí dechu a jeho řízení. Samotný dech je autonomní vegetativní funkce organismu, při které dochází k přirozené výměně plynů mezi dýchacími cestami a plí- cemi a mezi plícemi a krví. Následně stejným způsobem dochází ke sběru a odstraňování odpadních látek.

O dech není třeba se starat, protože se jedná o automatizovaný proces, který řídí prodloužená mícha (dechové centrum) a je podmíněn obsahem kyslíku (živina) a oxidu uhličitého (odpad) v krvi. Všechny podobné fyziobiologické funkce (tep, činnost srdce apod.) jsou seřízeny do vzorců (reflexů), které jsou automatizovány a podrobeny podvědomému řízení centrální nervovou soustavou. Díky tomu je možné šetřit energii pro vyšší činnost – poznání. Za tohoto předpokladu existuje "něco víc", co synchronizovalo všechny organismy a struktury vesmíru a díky těmto rituálům je udržuje v činnosti.

Posaďte se. Uvědomte si vzpřímení trupu a současně celkové uvolnění těla. Nechte dech plynout přirozenou cestou a jen si ho buďte vědomi. Pokud by vám poletovala mysl, spojte jednotlivé fáze dechu s mantrou sóó (nádech) a ham (výdech). Tímto ztišíte mysl a jen buďte. Dech je oznamovatelem přítomnosti, a tak se naplno oddejte a buďte.

-VK-

TIP
Poslechněte si epizodu podcastového pořadu Nahlas Václava Krejčíka! V druhém díle se věnuje praxi pozorování dechu. Ale pozor! Nedoporučujeme tuto epizodu poslouchat při jízdě automobilem. :) Pořad Nahlas najdete jako součást kanálu Jóga Dnes ON AIR. Podccast najdete nás na Google Podcast, Spotify, Apple Podcast.

© 2024 DýchárnaVšechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!